Pěší turistika.
O dnešním výletě bych mohla napsat ne jeden, ale rovnou tři články. Tolik zajímavostí:
19.Bezirk (okres) Vídně, kde se náš výlet uskutečnil, je zajímavý už sám o sobě.
Je to jeden ze dvou okresů Vídně (19.okres spolu s 21.okresem), který je známý všem milovníkům vína i všem milovníkům procházek mezi vinicemi. Zde se nachází množství speciálních restaurací Vídně tzv. Heuriger
Pravý vídeňský Heuriger, kde se podává výlučně vídeňské víno, poznáte již zdaleka podle svazku borových větví, vyvěšeného do ulice a cedule s nápisem „Ausg’steckt“, která hostům sděluje, kdy má jaký lokál otevřeno.
Kromě typického rozlévaného vína nabízí vídeňské Heuriger hostům také ročníková lahvová vína, zrcadlící odrůdovou rozmanitost a speciální vídeňské klima.
A právě 19. Bezirk (okres) je jedním ze dvou nejvíce turisticky navštěvovaných okresů Vídně právě pro velké množství těchto typických vinných šenků a množství vinic nad nimi.
Část naší procházky pak vedle souběžně s další vídeňskou městskou trasou Stadtwanderweg 2.
O těchto městských turistických trasách si můžete přečíst více i v mém dalším článku Stadtwanderweg Wien.
A skoro na konci výletu směřovaly naše kroky na kopec Cobenzl na místo Am Himmel (překlad: „na nebi“ nebo „v nebi“ apod.)
Více informací o této úžasné lokalitě na konci článku.
Máte tedy o to větší důvod dočíst až do konce 🙂
Vidíte tedy, že přestože jsme uskutečnily jen jeden polodenní výlet, zasloužila by si tato trasa klidně tři samostatné články. Ale teď už přímo k výletu.
Celá naše 4 hod okružní trasa začala na ulici Uferweg, v 19.okrese Vídně. Tam byl začátek naší trasy.
Vydali jsme se po zelené značené stezce. Procházeli jsme lesem podél potoka. Už od začátku trasy nás v tuto roční dobu provázela všude typická vůně medvědího česneku, kterého v okolních lesích bylo všude plno.
Procházíte zde oblastí Biosphärenpark Wienerwald.
Dále u dalšího rozcestníku jsme se vydali po žluté značené stezce.
Došli jsme až k hostinci Grüass Di a Gott Wirt na ulici Sieveringer Straße.
Ještě před dobou Coronaviru jsme zde obědvali, během kolového výletu, skvělou čerstvou rybu na grilu a typický rakouský Germ Knödl.
Mimo jiné je celá dnešní trasa výletu vhodná na procházku s dětmi, protože právě u tohoto hostince je jedno z mnoha míst vhodných pro zábavu dětí. Najdete zde dětský plácek s prolézačkami a houpačkami.
U hostince Grüass Di a Gott Wirt jsme se napojili na Stadwanderweg 2 – Hermannskogel.
Po několika pár minutách se dostanete na místo, kde si lze zvolit z mnoha různých tras v této lokalitě.
Je zde značeno několik turistických tras – modrá, zelená, červená a zároveň zde pokračuje dál i Stadtwanderweg 2.
Celou cestu jdete po upravených a dobře zvládnutelných cestách.
My se vydali dál po naší plánované okružní trase.
Po nenáročném stoupání jsme přišli k věži Habsburg-Warte, která je dle průvodce při pěkném počasí otevřená.
V současné době byla mimo provoz.
Jen pár metrů cesty za věží se nám otevřel úchvatný pohled na celou Vídeň a při dobré viditelnosti je to vskutku krásný pohled!
Dál naše cesta pokračovala k penzionu Gasthaus Agnesbrünnel.
Toto je další z velmi známých a oblíbených míst v této lokalitě. U Gasthausu je další poměrně rozlehlá plocha k rekreaci i zábavě pro děti. Nalézají se zde místa k posezení, prolézačky, houpačky, skluzavky, ale i možnost seznámení se s domácími zvířaty.
My jsme se zde naobědvali, protože nabízeli mimo jiné i Bärlauch Laibchen, které jsem chtěla ochutnat.
Bramborové placky s medvědím česnekem byly tak dobré, že mě inspirovaly k výrobě vlastních i na večeři další den.
Zároveň je toto i místo, kde si můžete orazítkovat váš „turistický pas“ – více o turistických pasech v článku Stadtwanderweg Wien.
Od tohoto místa cesta pokračuje již z kopce bez dalších stoupání.
Posledním zajímavým místem na naší trase (vlastně už po cestě zpět k cíli) který jsme si naplánovali byl kopec Cobenzl (492 m). Toto místo je často výchozím bodem pro mnoho návštěvníků, kteří začínají svoji trasu právě zde, a to z mnoha různých důvodů.
Jednak se zde nachází krásná restaurace, kterou je možné využít k větším oslavám, ale i obědu na zahrádce. Za další je z místa u restaurace opravdu nádherný pohled dolů na Vídeň.
A současně je tady jedna z největších ploch z celé této trasy pro hry, dovádění a zábavu dětí.
Potenciál tohoto místa se stále vyvíjí a v současné době je ve výstavbě nová kavárna s terasami a nádhernými vyhlídkami s celoročním provozem – která má být dokončena na podzim 2022.
Hlavní dominantou tohoto místa je pak „Am Himel“ (přeloženo jako „v nebi“ nebo „do nebe“).
Pozor! Teď tedy přichází slibovný závěr - cesta do nebe.
Toto místo vzniklo před 17 lety ve Vídni jako projekt propojení přírody a člověka.
Je to projekt, který je stále ojedinělý v celé Evropě.
Více o celém projektu zde.
Téměř 11 hektarová oblast Am Himmel tvoří spojnici mezi kulturou a městem, lidmi a přírodou.
Kruh se svými 40 stromy života symbolizuje období celého roku.
Stejně jako naše znamení zvěrokruhu je každý strom přiřazen k určité dekádě narození. Takto mohou návštěvníci najít svůj osobní strom života a poslouchat jeho historii prostřednictvím skrytého reproduktoru nebo se dozvědět své povahové vlastnosti.
Iniciátor kruhu Stromu života Am Himmel Gerhard Heilingbrunner k projektu říká:
„Strom kruhu života přináší do popředí nejviditelnější prvky lesa. To má za cíl posílit pouto mezi člověkem a stromem jako živou bytostí.“
40 stromů života je zde uspořádaných do dvou soustředných kruhů.
Na hliněném sloupci před každým stromem mohou návštěvníci zjistit vše, co potřebují vědět o svém osobním stromu života.
Každý z těchto sloupů má reproduktor. Pomocí detektoru pohybu začne strom „mluvit“, jakmile vstoupíte před něj a řekne návštěvníkovi svůj příběh.
Toto místo tak není jen originálním místem odpočinku, ale slouží také k předávání znalostí a vědomostí o přírodě jako živé bytosti.
Já osobně jsem navštívila během 4 let toto místo již 3x a vždy se sem ráda vracím pro jeho energii, záměr i poselství.
Zvlášť v dnešní době se propojení člověka s přírodou dostává znovu do popředí a nabývá na důležitosti uvědomit si:
„že člověk je součástí přírody, a to ve své podstatě a je nutné, aby se choval k přírodě tak, aby dokázal ještě na tomto místě – na planetě zemi žít.“
Planeta země a příroda bude i bez člověka fungovat dál, ale člověk bez planety země a přírody nepřežije.
Bylo mi skutečně ctí a potěšením vás tímto výletem provést a dovést až do nebe.
Shrnutí trasy:
- Výlet s mnoha krásnými a zajímavými místy. To nejhezčí na závěr!
- Originálním místem na této trase je 100% projekt "Am Himmel"- vřele doporučuji jeho návštěvu. BUS 39A z Oberdöbling.
- Výlet byl naplánován jako okruh v délce 9,3 km, cca 3 hod volnou chůzí. Na trase je ale tolik zajímavých míst, že je nutné počítat s delším časem.
- Okruh v přírodě, vhodný i na výlety s dětmi. Převýšení jen cca 320 m.
Do budoucna plánuji možnost dostat se přes členskou sekci i do mapiček ke stažení celé trasy.
Líbí se ti moje tipy na výlety?
Ráda ti dám o nových vědět , aby ti už žádný další výlet neutekl.
Další zajímavé výlety přírodou hlavního města Rakouska - Vídní:
Jsem žena, která vstoupila do druhé poloviny života tím, že svůj život zcela zásadně změnila.
V 50 letech jsem se ocitla za hranicí vlasti v Rakousku, ve Vídni a současně i hodně za hranicí mé denní rutiny. Dnes žiji život, ve které nic není možné plánovat, život plný nečekaných změn, vzrušení a výzev. Život, o kterém jsem nikdy nesnila, a přesto ho miluji.
Žiji život střídavě na třech místech a můj domov je ve dvou státech.
Můj příběh si přečtěte tady>>
Krásné, bydlím na sieveringer strasse, ale tam jsem ještě nebyla. Budu muset napravit. Díky za krásný članek
Mám skutečně velkou radost,že vás můj článek inspiroval. Přeji krásný výlet! blanka@sblankouzahranice.eu
Blani, hezký článek a tipy…těším se, až tam jednou podívám. Díky!
Moni, bylo mi potěšením vám tuto inspiraci zprostředkovat.
Dobrý den, je to sjízdné kočárkem?
Dobrý den, kromě pár metrů stoupání před věží Habsburg-Warte se to s dobrými kolečky a sporťákem dá zvládnout. Tento úsek před věží je do kopce a kamenitý, tam by bylo potřeba dvou. Je to cca 200m dlouhé. Jinak bych řekla že snad ano, ale je to přírodní terén, žádné upravované cesty. Já s kočárkem jezdila naposledy před 25 lety, tak úplně nevím, co dnešní kočárky zvládnou.