podzimni plody

Mám už to prostě tak, že v přírodě hledám a nacházím moudrost a inspiraci pro svůj život.

Poslední dobou nestačím žasnou a vyjadřovat vděk nad tím, jak moudrá a jednoduchá jsou pravidla v přírodě, která lze používat i pro náš celý život. Stačí chodit přírodou, vnímat, koukat se a přenášet zákonitosti do svého života.

Život je ve své podstatě velmi jednoduchý a dokonale zařízený, to jen my lidé, si ho děláme složitým.

O čem, že to dnes mluvím? O čase, o trpělivosti, o pochopení procesu …

Stále nerozumíte, co vám chci sdělit? Tak tedy konkrétně.

Určitě už jste někdy něco sázeli – květinu do truhlíku, zeleninu na zahrádce, rajčata na balkoně…

Pokud chci vypěstovat na své zahrádce, balkoně, terase něco hezkého či užitečného např. zeleninu, bylinky, květiny atd., tak zcela přirozeně akceptuji nutnou délku tohoto procesu.

  1. Vymyslím, co chci zasadit.
    Tento krok znamená první impuls pro akci a celý následný proces.
  2. Udělám druhý krok, pořídím sadbu.
    Přichází zcela konkrétní krok na mé cestě za produktem či konečným výsledkem.
  3. Pokračuji následujícím krokem a připravím si půdu a místo pro sázení.
    Přichystám vnější podmínky.
  4. Další krok v pořadí – nasadím semínka.
    Již startuji proces růstu, zrání a pozdější sklizně.
  5. Přichází proces opečovávání. Zalévám, hnojím, pleju …
    V tomto kroku nevidím ještě na povrchu žádné rostliny, ale věřím, že v zemi již započal proces klíčení.
    Neznamená to, že když je zatím rostlinka neviditelná, přestávám věřit, že tam přesto je a výsledek celého procesu se dostaví a já budu později sklízet své plody.
  6. Vykouknou první výhonky.
    Rostlinka je malá, zatím není jisté, kolik plodů bude mít, nebo jak bude silná a krásná, přesto ji věnuji svoji dennodenní pozornost. Mám radost, že roste a starám se o ni s vírou a nadějí.
  7. Rostlinka sílí, objevují se malé plody nebo květy.
    Ještě mi nepřináší konečný efekt – plody ke sklizni nebo velké květy k řezu či pro radost, ale vidím, že moje úsilí přináší efekt. Zcela přirozeně akceptuji celý čas tohoto procesu, trpělivě čekám na výsledek.
  8. Rostlina dozrála, je čas sklizně, radosti.
    Mé úsilí bylo korunováno výsledkem. Sklízím plody své práce, své činnosti.
  9. Anebo také ne. Z nějakého důvodu se výsledek nedostavil, nebo dostavil jiný, než jsem očekávala.
  10. Slavím raduji se, nebo se zamýšlím a kladu si otázku.

Zeptejte se sami sebe, zda vás to odradí od toho, další rok něco zasadit a opět opečovávat, čekat, doufat a těšit se?
  Zřejmě asi ne, akceptujete tento celý proces jako „normální“ a uznáváte tyto zákonitosti.

A teď přichází ten AHA MOMENT!

Proč stejné zákonitosti většinou těžce akceptujeme v běžném životě?
Proč mnohokrát chceme něco hned?
Proč jsme roztrpčeni, že nevidíme okamžitě plody své práce?
Proč jsme zklamáni, když nám nějaké úsilí nevyjde a my „házíme flintu do žita“ a nemáme chuť to už znovu zkoušet?
Třeba jinak, jinou cestou, jiným postupem.

Vždyť to je život. To je přirozenost. To vše, co děláme je proces, který má svůj čas, který se nedá uspěchat.

PC a káva

Vidím teď tuto paralelu přímo před očima. Dnes a denně.
……………………………………………………………

Jak víte, začala jsem tvořit své webové stránky. Je to proces, má své zákonitosti a svůj čas, který se nedá urychlit. Navíc jsem momentálně součástí kurzu na tvorbu webu a on-line marketingu. Jsem součástí velké skupiny lidí, kteří mají stejný cíl – mít své webové stránky, kurzy, webináře, on-line produkty a být úspěšní.

……………………………………………………….

A vidím a vnímám jeden stejný fenomén u mnohých z nich (z nás).

Stejný postup a stejné body, které jste četli výše, převedu nyní na práci, projekt, jakoukoliv jinou činnost:

  1. Vymyslím, co chci zasaditv přírodě.

    V projektu:
    Každý z nás má svůj nápad, myšlenku, kterou chce zrealizovat. Vymýšlíme svůj projekt.
    Jak jsem psala výše, tento krok znamená první impuls pro akci a celý následný proces.
    Zvládli ho všichni.

  2. Udělám první krok, pořídím sadbu = v přírodě.

    V projektu
    : Přichází první konkrétní krok na mé cestě za produktem či konečným výsledkem. Každý se rozhodl pro nějaký webový nástroj a vybral konkrétní doménu a webhosting.
    Zvládli to všichni. 
           
  3. Pokračuji následujícím krokem a připravím si půdu a místo pro sázení = v přírodě.

    Přichystám vnější podmínky.
    V projektu: Vytvořím konkrétní podobu svých webových stránek, kam budu moci dávat obsah dle svého zaměření.
    Zvládli to všichni.

  4. Další krok v pořadí – nasadím semínka = v přírodě. Již startuje proces růstu, zrání a pozdější sklizně.

    V projektu: Na své webové stránky začínám umísťovat první obsah- semínka, ze kterých bude klíčit moje rostlinka (můj projekt).
    Zde již začíná docházet k redukci. 
    Někdo přestává projektu věřit, někomu se zdá výsledek velmi vzdálený, někdo začíná pochybovat, zda semínka vyklíčí.
    Zastavují či přerušují proces vedoucí k výsledku.

  5. Přichází proces opečovávání. Zalévám, hnojím, pleju …
    Nevidím ještě na povrchu žádné rostliny, ale věřím, že v zemi již započal proces klíčení= v přírodě.
    (Neznamená to, že když je zatím rostlinka neviditelná, přestávám věřit, že tam již přesto je, že výsledek celého procesu se dostaví a já budu později sklízet své plody).

    V projektu: Zalévat, hnojit, plít, znamená tvořit obsah webových stránek, navazovat kontakt se sledovateli a zájemci. V tuto dobu také ještě nevidíte žádné výsledky (rostlinky) a přesto je třeba nepřestávat věřit, že již započal proces klíčení.
    Ano toto je proces pracný, časově náročný a zatím bez viditelného výsledku. Je třeba mít víru. Víru v sebe, víru v proces, víru ve výsledek.
    Tady dochází často k rezignaci, k pocitu vyhoření, ke ztrátě víry a smyslu tohoto konání.
    A to je chyba a nepochopení zákonitostí přírody. Také nepřestáváme svoji sadbu zalévat, když nevidíme nad půdou rostlinky.

  6. Vykoukly první výhonky.
    Rostlinka je malá. Zatím není jisté, kolik plodů bude mít, nebo jak bude silná a krásná, přesto ji věnuji svoji dennodenní pozornost. Mám radost, že roste a starám se o ni s vírou a nadějí = v přírodě.

    V projektu: Objevují se první čtenáři webu, první sledovatelé stránek. Tvůrce neví, kolik ze čtenářů a návštěvníků bude web bavit i nadále, kolik z nich se ujme (jako ta rostlinka) a kolik z nich vám někdy v budoucnu přinese plody(třeba tím, že si koupí váš produkt)?
    Ale stejně jako v přírodě v procesu s rostlinkou je třeba mít v této fázi radost, že moje „rostlinka“ roste a starat se o ni dál s vírou a nadějí. A je potřebné to dělat s láskou, protože stejně jako to je vidět na zahrádce opečovávané s láskou, je to vidět i na každém našem projektu, na každé naší činnosti, na každé naší práci, jakou energii do ní vkládáme.
    Zde zhruba ½ projektů končí.

    A já dávám k zamyšlení otázku proč?

    „Proč jsme ochotni akceptovat přirozené procesy v přírodě, které známe jako jasně dané, ale nejsme ochotni akceptovat ty stejné procesy v dalších našich činnostech?“

    Vždyť my lidé jsme součástí přírody a fungování světa můžeme promítnout do každé naší činnosti. Tak je to prostě zařízené. Nejde to jinak, i když nás tyto spojitosti ve škole neučili.  I když nám televize a média každodenně připomínají, že můžeme mít vše hned, snadno a pohodlně. Nevěřte tomu!

  7. Rostlinka sílí, objevují se malé plody nebo květy.
    Ještě mi nepřináší konečný efekt – plody ke sklizni nebo velké květy k řezu či pro radost, ale vidím, že moje úsilí přináší efekt. Zcela přirozeně akceptuji celý čas tohoto procesu, trpělivě čekám na výsledek = v přírodě.

    V projektu: je nutné počítat s touto dobou a akceptovat tento proces s pořád stejnou nadějí jako jsem na počátku sázela semínka svých vizí a záměrů. Občas se objeví malý květ = pozitivní ohlas, kladná zpětná vazba. V této fázi mi ale nikdo nezaručí, že nepřijde vítr, mráz či povodeň a nezničí moji sadbu a předchozí úsilí.

  8. Rostlina dozrála, je čas sklizně, radosti. Mé úsilí bylo korunováno výsledkem. Sklízím plody své práce, své činnosti.

  9. Anebo také ne. Z nějakého důvodu se výsledek nedostavil, nebo dostavil jiný, než jsem očekávala.

    V projektu:
    Ano, přesně tak to je, celý proces může skončit nebo vyústit ve sklizeň, ale je i možné, že se neurodí.

A pak je třeba zasít svá semínka znovu, třeba jiná, třeba do jiné půdy, třeba na jinou část zahrádky.

Ale není nutné, přestat věřit procesu.

Vnímejme tedy cykly a procesy v přírodě, a všímejme si spojitostí s našimi životy.

Je to obohacující.

Je to uvolňující.

Je to inspirativní.

A pokud chcete mít přírodu doma a naučit se, jak se správně starat o zeleň v bytě, pak se určitě podívejte sem >>Farmářky z paneláku.

Nebo se vydej do přírody a dojdi si pro život.
Pak pochopíš, že v přírodě je opravdu důvod ke každodenní vděčnosti.

Já věřím v proces.
Ještě to nevzdám!

A protože chci k tomu samému přivést i vás, přináším jeden inspirativní klip:
PROTOŽE TO NEVZDÁM -GUMP (official video) ZDE

Líbil se ti můj článek?
Ráda ti dám o nových vědět e-mailem.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *