Taky se vám stává, že často v životě přemýšlíte, jak některé věci, o kterých víte že jsou správně, pak prakticky uchopit, začlenit do svého života, zrealizovat a žít je v kontextu všech okolností?
Jsem si jistá, že ano. Máme to tak asi všichni.
Chci vám dnes ukázat na svém příkladu, jak je možné se dostat k odpovědím.
Možná se také občas točíte v kruhu a nenacházíte řešení pro své situace. Ale nic není ztraceno a řešení poměrně snadné a příjemné existuje.
Dopředu ale upozorňuji, nebude to návod na žádnou zaručenou metodu. Pokud tedy čekáte „instatní“ návod, budete zklamáni nebo možná už dál číst ani nemusíte.
Mám pro vás totiž zprávu:
Hlavou opravdu nic nevymyslíme.
Zkuste číst tyto řádky více srdcem než rozumem.
Teprve tehdy, když nic neřešíme dostaneme najednou odpověď, přijde nám řešení a my víme. Jednoduše pak už víme. Odkud se řešení vzalo a jak to, že se nám najednou zdá tak geniální
a snadné? To řešení se zrodilo ve stavu radosti, odpojení myšlenek a skrze vnímání pocitů srdcem.
Četla jsem toto snad 100x od různých lidí a v různých knihách, ale teprve tehdy, až to člověk na sobě zažije a dostane tento prožitek do vědomí, pak opravdu ví.
Mě se to přihodilo právě dnes, na jednom z našich již pravidelných víkendových výletů do přírody.
Neděle 12.12.2021 byla dnem období adventu, dnem chladu a zimy venku a dlouhým obdobím již několikátého lockdownu v Rakousku.
To vše pro nás nebyla žádná překážka.
My se s mým přítelem opět vydali na celodenní výlet do přírody. Máme vždy jasný směr výletu, ne úplně jasnou trasu a časový úsek, a hlavně nemáme žádná očekávání a přesně dané cíle.
Výlety do přírody se pro nás od doby našeho společného života v Rakousku staly naprostou pravidelností a oběma nám přinesly novou dimenzi do našich životů. Každému jinou a potřebnou zrovna pro jeho situaci.
Co pro mě výlety v Rakousku znamenají se mimo jiné můžete dočíst v článku
„Jak se z výletu stane budoucí projekt“
K darům, které jsme prostřednictvím výletů dostali každý z nás s partnerem do života, se možná vrátím ještě více podrobněji v některém z dalších článků.
Tento den nás na výletě překvapilo poměrně hodně sněhu, což jsme nečekali. Zaváté turistické stezky, těžší pohyb terénem, než jsme předpokládali. Já osobně začala lamentovat, že většina „normálních“ lidí sedí v tomto čase doma v teple u televize, jedí vánoční cukroví, popíjejí čaj nebo svařené víno a čtou si u krbu knížku nebo koukají na televizi, jen my dva se opět brodíme sněhem mimo hlavní značené turistické stezky a mrzneme na větru po cestě zasněženými pláněmi.
V tuto dobu vždy obdivuji mého přítele, s jakým klidem a pohodou moje lamentování snáší a nekomentuje.
Jsem to totiž většinou já, kdo dává doma popud k výletům a můj partner pro nás poté s láskou plánuje dokonalé trasy.
Přes množství sněhu nám ale na oplátku přálo počasí. Celý den bylo nádherné slunce a sluníčko opravdu ještě krásně hřálo, přestože jsou nyní nejkratší dny v roce a máme prosinec.
Já si v tu chvíli najednou uvědomila, jaké štěstí to je, že máme zdravé nohy, ruce a celkově zdraví, že můžeme dělat takovéto a podobné výlety. Začala jsem se vědomě rozhlížet kolem sebe a hltat tu krásu slunečních paprsků, bílých zasněžených a liduprázdných strání a cítila jsem obrovský vděk za všechny tyto dary, a to včetně daru mého přítele, toho nejbáječnějšího podporovatele na mých cestách přírodou.
Tím jsem se vlastně celá uvolnila a přestala řešit, co dělají ostatní a jak by nám teď bylo v teple, a cítila jsem pouze vděk.
Jak jsem psala, máme vždy rámcovou představu o naší trase, co vše ale na své cestě potkáme nebo uvidíme je vždy tak trochu překvapení.
A my dnes jako překvapení (a pro mě snad i znamení ze shora, chcete-li „z nebes“) došli neplánovaně na nejvyšší bod celé této oblasti.
Přímo na vrcholu na nás čekal „Vrcholový kříž Buschberg“.
Více o tomto výletě
Naturpakr Leiser Berge v srdci Weinviertelu
Na kříži je nápis:
Die Natur - ein Zugang zu Gott
v překladu: Příroda je vchod k bohu (do nebe).
Toto místo mě naprosto vtáhlo, posadila jsem se na lavičku u kříže a měla pocit, že bych tu mohla sedět hodiny a jen tak být.
A v tu chvíli se mi vše propojilo, mé nevyřešené otázky, mé další směřování ohledně mého projektu.
Bylo to tak jasné, tak snadné a jednoduché a dávalo to přesto naprosto jasný smysl.
Už celý rok tvořím své webové stránky. Vím, o čem chci psát, co bych ráda lidem sdělovala, přesto bylo stále plno otázek a námitek a logických argumentů.
Ptáte se proč
- Píšu o výletech v Rakousku, kde žijeme. Více ZDE.
Přináším inspirace na zajímavá místa v přírodě ve Vídni, v okolí Vídně i v celém Rakousku. - K tomu se mým BLOGEM prolíná i téma moudrosti přírody, její věčné inspirace pro naše každodenní činnosti. Více ZDE.
- Zároveň přináším i tipy na výrobu DEKORACÍ z přírodních materiálů.
Návody, jak si přenést kousek té přírody i do svých domovů v průběhu celého roku.Více o projektu „Rokem, krok za krokem“ ZDE. - A v neposlední řadě, projekt LESNÍ MYSL – finský koncept krátkých jednoduchých cvičení v přírodě.
Takový trénink dovedností vedoucích k životní rovnováze prováděných ideálně v lese. Lesní mysl je o zklidnění, vydechnutí, urovnání myšlenek, tréninků přítomnosti a lepším vnímání pocitů mysli i těla.
Když jsem se s tímto projektem setkala poprvé a uslyšela název, bylo mi jasné, že to se mnou velmi rezonuje. Věděla jsem, že to musím, chtěla se dozvědět víc. Prošla jsem kurzem pro Průvodce lesní mysli.
Více o procházkách do přírody spojených s títmto konceptem ZDE.
Jenže v tuto chvíli nastává ten okamžik na PRVNÍ OTÁZKU tohoto příspěvku:
„Taky se vám stává, že často v životě přemýšlíte jak některé věci, o kterých víte, že jsou správně pak prakticky uchopit, začlenit do svého života, zrealizovat a žít je v kontextu všech okolností?“
Logicky mi totiž nebylo jasné, jak toto vše uchopit, přetavit v jeden funkční projekt, jak zacílit a nasměrovat na jednu cílovou skupinu a kde hledat „ideálního zákazníka“ pro tolik rozdílných projektů?
Všichni poradci, mentoři a kouči na on-line podnikání mi říkali:
„Je nutné si vybrat jen jedno téma. Nemůžeš dělat vše.“
Ale pro mne toto vše je jedno téma, já to tak žiju! Je to jedno velké téma – PŘÍRODA.
A když jsem tedy uviděla ten nápis na kříži a byla zcela v tichosti ponořena do toho okamžiku, dostala jsem odpověď.
Mé téma jsou výlety do přírody, nechci však o nich psát jen čistě informativně, tak jak je najdete na Googlu ve vyhledávačích. Vnímám přesah výletů právě v té rovině přínosu přírody pro náš každodenní život.
Jasně vnímám a sama zakouším přírodu jako vstupní bránu do nebes, do světla, do srdce.
Dokonce jsem původně chtěla pojmenovat své Fb stránky
„Skrze přírodu, zpátky k sobě“.
A teď to tady mám, přímo před očima, v mém mysli i srdci je odpověď. Skrze přírodu zpět ke svému božství.
Člověk i příroda jedno jsou.
Vždyť je to tak jasné. Skrze přírodu můžeme dojít zpět ke svému božství.
Proto mě v tu chvíli došlo:
můj projekt nejsou 4 různá témata, ale je to jeden přirozený a propojený celek a tím je VZTAH ČLOVĚKA A PŘÍRODY.
A jestli vám k cestě do vašeho srdce pomůžou:
- Výlety na zajímavá a odzkoušená místa a procházka přírodou jako určitý druh meditace,
- nebo krátká cvičení v přírodě spojená s konceptem lesní mysli, která vám ve shonu běžných dní, pomohou se na chvíli zastavit, zklidnit a napojit na sebe
- anebo, zda to budou chvíle rozjímání a zastavení při tvorbě dekorací z přírodních materiálů
je úplně jedno…
Tak jako tak, to je spojení s přírodou a formu ať si zvolí, každý podle svého zaměření, možností a zálib.
Píšu pro všechny z vás, kdo vnímáte přírodu jako velký dar a požehnání.
Miluji svoji tvorbu, miluji svoji intuici a cítím vděk za vás všechny, kteří jste si našli cestu na mé stránky a vydáte se „s Blankou za hranice“.
- za hranice vlasti = na výlety v Rakousku ZDE
- za hranice města = do přírody na společná setkání propojená s konceptem krátkých cvičení v přírodě ZDE
- za hranice denní rutiny = na krátké společné chvíle u video návodů na tvoření dekorací do bytu ZDE
- za hranice vlastní mysli = na krátká zastavení při čtení článku na blogu ZDE
Ráda cestuji, objevuji nové světy, a to jak vnitřní, tak vnější. Jak jednoduché.
V JEDNODUCHOSTI MŮŽE BÝT MNOHO ROZMĚRŮ.
Vždyť život je ve své podstatě jednoduchý, to jen my lidé, ho děláme složitým. Každý má svůj osobitý vztah k přírodě a věřím, že si každý i u mne najde tu správnou formu, vhodnou právě pro sebe.
A ještě malou poznámku na závěr:
Vědeckých prací, které zkoumají vliv přírody na naše zdraví fyzické i duševní přibývá. Při zachování trocha zdravého vnímání každý člověk ví, že nám příroda dělá dobře. Vědecké výzkumy tak naši intuici jen potvrzují.
A možná dávají ještě větší motivaci se každý den do přírody dostat. A právě v dnešní, tak zvláštní době, nabývá tento rozměr na důležitosti. Dnes se ke mne dostal text a myšlenky úžasného člověka Nikola Tesly a jedna z těch myšlenek je:
„Celý náš biologický systém jako člověka, mozek i země pracují na stejných frekvencích“.
Proto, chcete-li se naladit na klid, řád a přirozenou moudrost, vnímejte přírodu jako svoji součást.
Pokud se vám moje tvorba, mé vhledy a inspirace líbí a chcete, aby vám žádné novinky z webu neutekly, můžete si to zařídit zde:
Jsem Češka, žijící již několik let v Rakousku, ve Vídni. Na prahu druhé poloviny života jsem se přestěhovala z Prahy do Vídně a ocitla se nejen za hranicí vlasti, ale současně i hodně za hranicí mé denní rutiny. Rakousko poznávám především prostřednictvím výletů do přírody. Nejsem klasický turistický průvodce, jsem žena milující přírodu ve všech jejích podobách. Přináším tipy na odzkoušené a zajímavé výlety v okolí Vídně i po celém Rakousku a také návody a inspirace, jak si vychutnávat přírodu všemi smysly.
Mé články vám přinesou nejen poznávání nových míst, ale i vás samých.
Více o tom, kdo je Blanka, si můžete přečíst zde>>
