Stopka

Velké zastavení a vykolejení z denních stereotypů

Letošní rok 2020 se stal pro každého z nás cestou „za hranice komfortní zóny, za hranice vlastních stereotypů.“

To, co já prožívám nyní poslední 4 roky a o čem na těchto stránkách píšu, se najednou dotklo každého znás.

Události letošního roku téměř každému z nás „dopřály“ zastavení v jeho běžném životě a také určité vykolejení a vyhození z denních stereotypů.

Mnohé je zakázáno, na mnoho míst nemůžeme, nebo se tam jednoduše nedostaneme, dříve běžně dostupných a automatických věcí se nám nedostává.

Já se z důvodu, zlepšování se v němčině, pravidelně stýkám prostřednictvím Skypu se dvěma ženami.
Každá z nich žije v jiném státě akaždá má zcela jiné výchozí životní postavení.

Jedna žije v Německu
(říkejme ji Pat),
blízko státní hranice s ČR.
Má rodinu (muže, syna a maminku) v jednom domě.
Vlastní velké hospodářství, vlastně je to takový rozsáhlý statek s penzionem, mnoha poly a také s mnoha zvířaty.

zastaveni
noty

Ta druhá (říkejme ji Conny), žije v Rakousku, ale není původem z Rakouska.
Rodinu má různě po světě – maminku v Německu a dceru ve Skotsku.

Žije tedy sama v pronajatém bytě v centru města a její profesí byl zpěv.
Byl. tedy do března 2020, kdy se prakticky veškerá divadla uzavřela a kulturní akce přestaly fungovat. Je tedy nyní bezpráce.

Dnes mě Pat přivedla na zajímavou myšlenku, když jsme se bavili o tom, jaké budou u nich i u nás VÁNOCE?
V Německu je nyní znovu vyhlášen „Lock down“ a tudíž je opět většina obchodů i služeb zavřená.

Pat mi říkala, že takový prosinec ještě v životě nezažila. Předvánoční, vánoční i novoroční doba byla u nich na statku a v penzionu vždy nejvíce „hektická“ doba. Spousta hostů se střídalo po pár dnech, pořád bylo nutné uklízet pokoje, řešit rezervace, stát v kuchyni při přípravě večeří a snídaní, věnovat se hostům. Na rodinu vlastně nebylo moc času.

Letos poprvé je vše naprosto jinak. Situace, kterou do té doby nepoznala.
Najednu stranu sice nemají příjem, protože nejsou žádní hosté.
Na druhou stranu přiznává, že vnitřně má pocit velkého uspokojení, klidu, radosti a pohody.

Celé adventní období i vánoční svátky tráví jen v kruhu rodiny. Má dostatek času a prostoru nejen na sebe a na rodinu, na přípravu vánočních zvyků a tradic, ale i na důkladný úklid své kanceláře, všech dokumentů a vlastně celého domu. Má čas na renovaci a vybudování saunového prostoru, na klidné procházky po okolí se psem, na hraní společenských her se synem, na společné zpívání u večeře.

V tom „chaosu“ a nejistotě, jak to vše bude vypadat dál, cítí  klid, pohodu a radost.
Dokázala si vnitřně přiznat a hlavně uslyšet svoje skutečné pocity.

V každém jednom okamžiku máme možnost postarat se o sebe, jak nejlépe můžeme

Conny naproti tomu vnímá situaci zcela jinak. Je většinou sama v bytě, bez práce a bez vidiny rychlého návratu ke své profesi. Vánoce bude trávit sama, protože vzhledem k omezením a nařízením pro cestování se společně ona, maminka a dcera nesejdou v jednom státě u společného stolu.

Celá tato doba je pro ni náročná a stresující, protože absolutně nic už není tak, jak to bylo dřív. Zatím si na celé situaci nedokázala najít to pozitivní.

Přes den nemá moc co na práci, vidina návratu do zaměstnání – své profese se vzdaluje, setkávání s rodinou je těžší či v současné době nemožné.

Je naštvaná, frustrovaná, znechucená…

Život je pohyb, stagnace je smrt.

Více o tom, jak přirozeně vnímat změny ve svém životě v článku ZDE.

socha žena

A to je na celé té situaci ten hlavní přínos, jak to vnímám já.

Můžeme zůstat na místě, soustředit se na to, co chceme jinak a těšit se, až věci budou opět tak jako dřív a budeme frustrovaní a smutní.

****************

Nebo můžeme akceptovat, že život už není jako dřív a zkusit najít na celé nové situaci její pozitiva, dary a přínosy. Můžeme hledat nové cesty, po kterých se vydáme ve svém životě dál.

Máme tedy osobní svobodu v rozhodnutí, jak s celou situací naložit.

SVOBODA. Tak často zmiňovaný pojem!

Celý letošní rok snad lidi nerozděluje více, než pohled na svobodu a pocit, zda ji ztrácíme či získáváme?

Málokdo si ale uvědomuje, že s pocitem svobody musí přijít vždy ruku v ruce i pocit zodpovědnosti!.

A to je ve většině případů ten problém. Začínají vylézat naše strachy, obavy, nejistoty. Voláme silně po zajištění našich svobod, ale zároveň se spoléháme na to, že za nás „problém“ (novou situaci) někdo vyřeší. A tím předáváme svoji zodpovědnost na někoho jiného, jednáme z pozice oběti.

Život se nedá pojistit, nikdy nemáme žádné záruky. Jediná jistota je: "že vše je nejisté".

Prožila jsem si to nyní 4 roky na vlastní kůži. Uleví se nám až tehdy, až novou situaci plně přijmeme a převezmeme za svoje jednání plnou zodpovědnost.

Vždy máme na výběr. I to, že budeme naštvaní je naše rozhodnutí, za které musíme přijmout plnou zodpovědnost. Okolnosti svého života mnohdy neovlivníme, ale naše vnímání okolností ano.

vánoční čas

Předvánoční adventní čas i čas Vánoc nám k tomu dává všechny předpoklady.
Letos navíc máme celý tento čas umocněn tím, že nás nutí zůstat v klidu.

Dopřejte si proto sami prosebe

  • čas rozjímání,
  • čas ponoření se do svých skutečných pocitů,
  • čas přijetí nové situace,
  • čas pospolitosti
  • a hlavně čas radosti a nové naděje…

Hledejme každý sám za sebe vše to krásné, co kolem sebe denně máme.
Věřím, že toho najdete tolik co já, anebo možná ještě víc!

Líbí se ti moje články?
Ráda ti dám o nových vědět e-mailem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.