strach ze zmen

Proč se bojíme změn a co s tím ?

Co je to s námi lidmi, že se většina z nás tolik bojí změn ve svých životech? Jako lidé jsme součástí procesu zvaného život, který se neustále proměňuje, vyvíjí a transformuje (přetváří).

Nejlépe to můžeme pozorovat v přírodě. A je tu opět moje učitelka, moje věčná inspirace, kam si chodím pro odpovědi na své otázky i za pozorováním přirozených cyklů, abych je pak aplikovala a používala i ve svém životě. Je tu opět PŘÍRODA.

Do přírody si chodím pravidelně pro inspiraci i moudrost. Více v příspěvku „Dojdi si pro život“.

Ale moment, ještě se vrátím na počátek k prvotní otázce. Proč se tolik bojíme změn?

strach
ne odmitnuti

My lidé máme rádi zažité věci, navyklé způsoby práce, vyšlapané cestičky, zažité denní rituály. 
Na otázku „co je u tebe nového?“, odpovídáme často „zaplaťpánbůh nic“.
Snažíme se v životě na vše pojistit: na ztrátu zaměstnání, na život, na zdraví atd.
Přináší nám to „domnělý“ pocit JISTOTY. 

Chcete-li si přečíst o tom, jak změny v životě dokázaly vykolejit až paralyzovat mě a kolik velkých změn jsem musela projít, než jsem pochopila k čemu nás život vede, pak vám nabízím svůj příběh ZDE.

Ale já už ze zkušenosti vím že JEDINÁ JISTOTA V ŽIVOTĚ JE, ŽE VŠECHNO JE NEJISTÉ.

Poprvé jsem toto rčení slyšela od našeho mistra tai-chi před mnoha lety a zprvu jsem z této informace nebyla nadšená.
Stejně jako většina lidí i já jsem chtěla mít vždy vše předem známé, dobře naplánované a pokud možno „jisté“.
Změny jakéhokoliv druhu jsem opravdu neměla ráda.

Od těch malých – změnit kabelku, boty nebo kousek oblečení, který mi vyhovoval…až po ty větší –  změnit zaměstnání, svůj stav z vdané na rozvedenou nebo bydlení pro mě představovaly v životě opravdu velký otřes a pocit „ohrožení“ z neznámého.

saty
boty

Dnes už se na změny dívám, jako na něco zcela přirozeného, na něco, co můžeme v přírodě vidět všude kolem nás.

Cesta k této změně ale nebyla snadná ani krátká.

Pokud tě zajímá, jak došlo k mému obratu ve vnímání změn – nabízím ti  „můj příběh – ZDE.

A na jednom takovém příkladu z přírody bych vám chtěla ukázat, že změny jsou opravdu zcela přirozené a v přírodě, jíž jsme součástí, úplně běžné.  A každá fáze je něčím krásná!

Jak jste se mohli dočíst v úvodu, v 50 letech jsem zcela neplánovaně, ale o to více zásadně, změnila svůj život. Stěhovala jsem se do místa, o kterém jsem vůbec nic nevěděla, kde jsem nikoho a nic neznala. Z ČR – z Prahy, do Rakouska – do Vídně.
Můj přítel, kterého jsem do tohoto místa následovala, mi chtěl Vídeň předem trochu přiblížit. A tak mi mimo jiné fotil i různá místa, kterými projížděl na kole do práce.

Jedním z těchto míst byl i „živý dům“. Dům, na jedné z Vídeňských ulic, který je zcela obrostlý popínavými rostlinami.  Ten pohled na jeden a ten samý dům byl pokaždé jiný, jinak barevný, jinak zajímavý.

Nedalo se říct, že by jakákoliv změna nebyla krásná, či alespoň inspirativní.

Zamilovala jsem si tento jeden záchytný bod a když jsem se ocitla ve Vídni, šla jsem se na dům podívat osobně.
Do té doby jsem ho přeci znala jen z fotek.


Když jsem ho našla, objevila jsem s ním opět mnoho dalších pohledů, ale především jeden zásadní pohled na svůj život.

Život je změna, vývoj, pohyb.

A každá změna je něčím nová, zajímavá, inspirativní.  Tak jako měl tento dům čas rašení, čas zbarvení, čas plné krásy, měl i svůj čas opadávání a čas odpočívání….

Stejně tak je to v našich životech. V životech lidí. A nemůže to být jinak, vždyť jsme součástí celku.

I my máme během života čas vývoje a vzestupu, i čas barevnosti, plnosti a krásy, stejně tak přichází i čas „opadávání“ a vadnutí a třeba i čas odpočinku a stagnace. A zase tak nějak dokola nebo střídavě.

Ale tak je to přirozené! Takže vše je vlastně naprosto v pořádku, když do našich životů přichází změny. Berme je stejně jako malé děti, které se těší na vše nové. Jako děti, které mají vášeň a touhu objevovat.

Jak bychom dokázali rozlišovat, jak bychom se mohli vyvíjet, jak bychom mohli dělat zkušenosti, kdyby se v našich životech nic neměnilo a my, jednou vybudované, dosažené či vytvořené chtěli ve stejné podobě uchovávat již navždy? Není to možné, šli bychom proti řádu přirozenosti.

Protože „ŽIVOT JE ZMĚNA a STAGNACE JE SMRT“.

cas na zmenu

A tak, až se ve vašem životě opět objeví nějaká ta změna, která vás zprvu vyvede z rovnováhy, vzpomeňte si na přirozenost přírody a třeba i na tyto fotky jednoho a toho samého domu.

Uvědomíte si, že každá změna přinesla tomuto domu jiný obraz, jiný kabát, ale dům samotný tu je stále. To jen jeho obal se mění.

PŘEJI VÁM, AŤ VÁS ZMĚNY VE VAŠICH ŽIVOTECH JIŽ VÍC NEZNEPOKOJUJÍ A AŤ SI VŽDY VZPOMENETE, ŽE ZMĚN NENÍ TŘEBA SE BÁT

Právě v tuto dobu, je toto uvědomění potřeba více než kdy dříve.

Jak už to tak bývá, vždy, když mi život přinese nějaké uvědomění, tak se mi záhy potvrzuje i z okolí.
Včera večer jsem dopsala tento příspěvek pro vás a dnes jsem si udělala chvíli pro přečtení mého oblíbeného časopisu a hned v prvním článku je rozhovor s Markétou Daňhelovou, která prošla obrovskou změnou ve svém životě-od redaktorky ČT po dnešní „svobodnou Markétu“, jak sama o sobě říká, která předává a inspiruje svým příběhem další ženy.
A já s dovolením kousek z textu cituji:

Jediná jistota je změna a to, že se vyvíjíme skrze změny.
A možná i to, že když se vyvíjíme dobrovolně, tak ty změny nemusí být tak bolestivý.

Líbil se ti můj článek?
Ráda ti dám o dalších vědět e-mailem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.