Včera jsem šla na procházku kousek od našeho domu ve 21.Bezirku (okrsku) Vídně a všimla jsem si, že mezi zahradami, je i jedna s nápisem: THERAPIEGARTEN (terapeutická zahrada).
Spolek několika firem=terapeutických center a integrace pro pohybové a mentální poruchy osob a pro osoby s více postiženími.
Je to prima nápad, a já se vůbec nedivím, že takovéto projekty vznikají. Pousmála jsem se a uvědomila jsem si, jak je takový projekt jednoduchý a přitom moudrý. Odvést lidi od mentálních problémů k tvoření.
Je však velký rozdíl, zda dáme lidem jasně vymezené úkoly – práci, nebo zda jim dáme prostor a necháme je tvořit.
Ale zpět k projektu „TERAPIEGARTEN“. V překladu "terapie zahradou".
Jak prosté!
Vždyť já to mám stejně už několik let a tuto terapii praktikuji ve svém životě zcela přirozeně.
Nejsem sice označena diagnózou „mentální postižení“, ale ruku na srdce, kdo z nás nepotřebuje ve svém běžném životě občas nějakou tu terapii?
Já tedy rozhodně ano!
A věřím, že ji potřebuje každý z nás. No a pro mě je práce na zahradě vždy spolehlivý způsob, jak se rychle přesunout „z hlavy do srdce“. Z myšlení k tvoření.
Protože, když zaměstnáme ruce, vypínáme hlavu. To je již i vědecky potvrzené.
A práce na zahradě mě osobně skutečně poskytuje ohromnou terapii, a hlavně moudrost a zkušenost, kterou pak mohu promítnout do celého svého života.
- Učí nás trpělivosti.
Vše má svůj čas a na každý plod, vzrostlý strom či kytičku si musíme počkat. Doba od zasazení semínka po zralost (plodů, květů…) se nedá popohnat. Jak je mi to nyní blízké a nápomocné, když tvořím své webové stránky. Mám svůj projekt – své semínko, které jsem již zasadila a někdy jsem netrpělivá, nervózní a nedočkavá, když mám pocit, že mi to vše jde pomalu. Nejde! Má to jen svůj čas. A já jsem trpělivá a zároveň vytrvalá a vím, že doba od úmyslu (zasazení semínka) po výsledek ( plod mé práce ) má svůj čas. - Učí nás přizpůsobivosti.
Ať jsou mé úmysly jakékoliv, příroda si to stejně udělá po svém. Ano, tato pravda a zkušenost se nám hodí i v životě. Někdy můžeme mít plány, záměry a touhy. To je v pořádku. Ale pak už jen odevzdejme naše záměry bez očekávání, bez tlaku a chtění, aby se vše splnilo přesně tak, jak to chceme my. Mějme svoje představy a touhy, ale nelpěme na přeném výsledku. Naopak, zůstaňme otevření a s vírou, že přijde to nejlepší pro nás.
- Učí nás vděčnosti.
Když něco vyroste, co jsme zasadili a opečovávali, cítíme radost a vděčnost. Naše práce nebyla marná a sklízíme plody. Abychom však sklízeli plody, musíme své zahrádce věnovat pozornost a pravidelnou péči. A stejné je to s každým projektem či myšlenkou, kterou „zasadíme“ ve svém životě a kde chceme sklízet plody. Je třeba každému projektu, záměru, myšlence věnovat pozornost a pravidelnou péči. A pak se výsledky zcela jistě dostaví. Ať je výsledek přesně dle našich představ nebo ne, prožijme a pociťme vděk za výsledek své práce. - Vede nás cestou z hlavy do srdce.
Když zaměstnáme ruce, vypínáme hlavu. Tvoříme a jsme v modu kreativním, ne logickém. Neuvěřitelné, jakou paralelu cítím právě nyní v čase tvorby mého webu. I zde jsem se mnohokrát přesvědčila, že pokud bych chtěla tvořit dle „pravidel a pouček“ o tom, jak napsat skvělý článek, a na této logice ho chtěla napsat, nebude stát za nic. Potřebuji ho ne psát, ale tvořit. Naladit se na svoje srdce, na kreativitu a nechat se vést. Psát o tom, co skutečně prožívám dnes a denně. Co mi funguje. Co mi přineslo nějaký „aha moment“. - Dává nám víru v přirozený řád a koloběh života.
Bez ohledu na to, co se děje „ve vnějším světe“, jaké zprávy se na nás hrnou ze všech stran, když se podíváme do přírody, zjistíme, že slunce i přes všechny zprávy vychází pravidelně každý den. Že se rok za rokem pravidelně střídají roční období, že listy na podzim spadnou, uschnou a zetlejí, stromy odpočívají, a přesto na jaře na nich opět vyraší nové listy, nový život a vše se odehrává stále dokola. Nic se nemění.
Proto se nenechme ani my vyvést z naší rovnováhy nepříjemnými zprávami, protože stejně jako v přírodě i v našem životě má vše svůj řád. Vše je v pořádku a dokonalé. - Učí nás štědrosti.
Protože příroda nám dává bez ohledu na to, jaký jsme člověk – vězen či inženýr, bezdomovec či prezident. Pro každého bez rozdílu nabízí paprsky slunce, vodu, svoji náruč pro „dobití baterek“ i nekonečnou hojnost plodů, bylin, květin a dalších darů pro zdraví. Proto měj víru, že o tebe bude vždy postaráno. To nejzákladnější, co potřebuješ vždy dostaneš.
Když se spojujeme se zemí, spojujeme se tak sami se sebou.
Já osobně na zahradě zapomínám na čas. Ano vím, jsem zemské znamení. Nicméně věřím, že pobyt na zahradě či v přírodě, je léčivý a nabíjející pro každého z nás.
A proto ráda a s radostí sleduji, jak zde v Rakousku vznikají na mnoha místech komunitní zahrady, kde se lidé scházejí a společně tvoří. Pěstují, komunikují, obohacují se, učí se a sbližují.
Přibývají každým dnem. Jen v okolí mého bydliště jsou čtyři a další, kde jsou i koně a kozy právě vzniká.
A tak mám to štěstí, že si pro svoji zeleninu mohu dojít přímo na zahrádku pod okny.
A tak vás chci pozvat k procházce kolem Marfeld kanálu v 21. Bezirku v oblasti Strebersdorf.
A pokud zrovna sami žádnou zahrádku nemáte, můžete se připojit ke komunitě stejně naladěných lidí a využívat společný prostor k tvoření, relaxaci a třeba i osobní terapii 😊
A na závěr ještě malý dárek pro vás! Až bude zase zima a čas nebude přát práci na zahrádce, mám pro vás tip na film:
David Attenboroug – Život na planetě Zemi.
Film, který by zvlášť v dnešní době měl vidět každý!
„… rozhodnete-li se vyhubit jakéhokoliv živočich na zemi, nemá úniku…“
Jaká paralela s děním v dnešní době! Člověk planetu zemi devastovat až zcela vyčerpal. Příroda (vesmírná moudrost) cítí nyní potřebu nastolit zpět harmonii a rovnováhu. Domnívám se, že poslala malý vir a člověk před ním nemá úniku, stejně tak, jako mnozí živočichové před člověkem.
Změna je nutná! " Postaráme-li se o přírodu, příroda se postará o nás."
Společně se mnou si kousek té přírody můžete i vy přinést každý měsíc do svých domovů a do svého života.
Vyrobte si společně se mnou každý měsíc během celého roku jednu přírodní dekoraci do bytu v rámci cyklu
ROKEM KROK ZA KROKEM.
Jsem Češka, žijící již několik let v Rakousku, ve Vídni. Na prahu druhé poloviny života jsem se přestěhovala z Prahy do Vídně a ocitla se nejen za hranicí vlasti, ale současně i hodně za hranicí mé denní rutiny. Rakousko poznávám především prostřednictvím výletů do přírody. Nejsem klasický turistický průvodce, jsem žena milující přírodu ve všech jejích podobách. Přináším tipy na odzkoušené a zajímavé výlety v okolí Vídně i po celém Rakousku a také návody a inspirace, jak si vychutnávat přírodu všemi smysly.
Mé články vám přinesou nejen poznávání nových míst, ale i vás samých.
Více o tom, kdo je Blanka, si můžete přečíst zde>>
