vlajka svycarsko

Vítám zde Ivetu, mladou maminku, která prakticky už od dob svých studií pokukovala a částečně žila a pracovala v německy mluvících zemích a dnes již má definitivně svůj domov ve Švýcarsku.

Jsem ráda, že ji mohu jako třetí v pořadí přivítat na svých stránkách a podívat se spolu s ní na život ve Švýcarsku. Věřím, že všichni, kdo žijeme v německy mluvící zemi u ní najdeme inspiraci.

  • Iveto, můžeš se nám  prosím, na úvod stručně představit?

Jmenuji se Iveta Vaverková Cabezas, jsem máma dvou dětí, manželka a vášnivá lektorka němčiny pro dospělé. Od roku 2009 žiji ve Švýcarsku.

Iveta profilovka
  • V kolika letech jsi se dostala za hranice vlasti?

Bylo mi 25 let, když jsem se rozhodla pro Švýcarsko. Před tím jsem už nějaký čas žila a pracovala v německém Baden-Württembergu. Moje cesta až sem do Švýcarska nebyla ani tak trnitá, spíše rozmanitá, lemovaná jedním rozhodnutím za druhým jako cedule u silnice, které udávají směr. S odstupem času můžu říct, že moje rozhodnutí byla správná.

Na střední škole jsem se přihlásila na zahraniční praxi a strávila léto pracovně v jednom hotelu v Bavorsku. Tam jsem se mohla rozmluvit, vyzkoušet v praxi naučené věty a slovní spojení, a hlavně nebát se, že udělám chybu. Oni mi ti hosté nebo spolupracovníci už budou rozumět 🙂 .

Během studia na „peďáku“, obor čeština a němčina pro střední školy, jsem se v rámci programu Socrates Erasmus podívala na rok do Pasova a studovala v univerzitním jazykovém centru, kde jsem si vedle němčiny prohloubila znalosti angličtiny a španělštiny a dostala se k základům francouzštiny.

Veronika
  • Co tě přivedlo za hranice- do nové země? Jaký byl důvod?

Vždycky mě to táhlo do zahraničí, obzvlášť do německy mluvících zemí jako neviditelný magnet.
Našla jsem si tedy práci v hotelu v Černém lese (Schwarzwald), kde jsem během „prázdnin“ mezi semestry pilovala němčinu a vydělávala si na poslední studijní léta.

Tenkrát jsem v Černém lese poznala bývalého přítele (Němce), který už ve Švýcarsku pár let žil. Takže „hop“ a z Černého lesa skok přes hranice do Švýcarska, kde žiji od prosince 2009.

  • Měla jsi v nové zemi zázemí rodiny (rodiče, manžel, přítel…) nebo ses za hranice vlasti vydala sama?

Jak už jsem zmínila, vydala jsem se za ex-přítelem. Celá moje rodina žije v Česku.
Nakonec ale láska k nádherné alpské zemi vydržela déle, než můj partnerský vztah, za kterým jsem odešla. 

  • Uměla jsi jazyk země, do které  jsi se stěhovala?

Německy už jsem uměla, němčinu jsem se učila už od deseti let a moc mě bavila, i když jsme měli každý rok jinou paní učitelku. Ale znáte to, přepisováním slovíček z učebnice do malého notýsku s českým překladem se toho moc naučit nedá. Sice jsem pak na studiích do německy mluvících zemí jezdila, ale  zde ve Švýcarsku jsem si pár let musela zvykat na švýcarské nářečí, které se poměrně liší od spisovné němčiny.        

  • Měla jsi představu, co budeš v dané zemi dělat, jak se budeš živit?       

Z Čech jsem si zařídila místo servírky (přijímací pohovor po telefonu) v horském hotelu v Grindelwaldu (Kanton Bern). Takže na začátek jsem pracovala jako servírka v hotelu, v Alpách a později v restauraci v Curychu. Práce byla náročná, ale bavila mě. S němčinou jsem byla v kontaktu dennodenně – jak doma, tak v restauraci. Ale nebylo to ono. Chtěla jsem se nějak osobně realizovat. Přece jsem celá ta léta nestudovala, abych v zahraničí přežívala jako servírka.

Můj sen a moje vize byly ale větší.

hory
  • Co pro tebe bylo nejtěžší v začátku v nové zemi?           

Byrokracie a švýcarská němčina. A taky si zvyknout na vysoké ceny čehokoli v porovnáním s ČR nebo Německem.     

  • Jaké největší rozdíly mezi životem ve tvé vlasti a životem v nové zemi jsi vnímala?
    (co se ti ve Švýcarsku líbilo více a co naopak méně)         

Fascinovala mě od začátku příroda, vynikající čokoláda a sýry, super rychlé vlaky a jejich přesnost, čistota ulic, řek i jezer.

Životní úroveň je ve Švýcarsku velmi vysoká.

curych
  • My už víme, že jsi ve Švýcarsku zůstala žít. Co ti pomohlo k tomu tam „zakořenit“.

Jednoznačně myslet pozitivně, vytrvat, jít si za svým cílem a nevzdávat se. Dopilovala jsem němčinu a absolvovala několik školení pro lektory, abych mohla učit a řekněme si to na rovinu, vydělávat víc peněz a mít víc volného času byla také silná. motivace.

  • Stýská se ti po tvé vlasti nebo sis našla v nové zemi přátelé, kamarády a považuješ novou zemi již za svůj domov.

Po 12 letech tady již Švýcarsko a Curych skutečně považuji za svůj domov, založila jsem tu rodinu, vybudovala „kariéru“. Většina mých přátel a kamarádů je rovněž ne-švýcarského původu, i když už za tu dobu třeba švýcarský pas obdrželi. Když je to možné, jezdíme za rodinou do Čech asi tak 3x za rok.

rodina
  • Je něco, co bys chtěla zájemcům o danou zemi přiblížit? Jak bys Švýcarsko představila?              

Švýcarsko je menší než Česká republika, ale skrývá tolik možností, kam vyrazit, že je to až neskutečné. Každý si přijde na své – horská turistika, zimní i vodní sporty, výlety lodí po jezerech, muzea, památky. Kdo má rád sýry, „ujíždí“ na Raclette a Fondue, ale najdete tu jídla z celého světa. Švýcarsko je multikulturní (hlavně tedy větší města) a zároveň je to země s mnoha tradicemi.

Z přírody a měst mohu doporučit Rýnské vodopády, Jungfraujoch (Top of Europe), Bern, Ženevu, Curych. Typické jsou zelené louky s pasoucími se krávami, tyrkysová jezera, čokoládovny…. Však to všechno znáte z pohlednic a nedá se to skoro slovy popsat.

Musíte to prostě vidět a zažít!

město genf
jezero
jezero
Jezero
  • A na závěr: Jak hodnotíš své působení za hranicí vlasti, jsi tam spokojená, splnila se tvá očekávání?

Já jsem dnes spokojená. Co se týká života či práce ve Švýcarsku.
Kdo se chystá žít ve Švýcarsku a umí dobře anglicky, tak se určitě nemusí bát.
Domluví se, protože skoro všichni tady anglicky rozumí a mluví. U některých velkých zahraničních firem to stačí, ani se jiný cizí jazyk nevyžaduje. Ale na většinu pracovních míst je němčina třeba. A to je první zádrhel, když se sem lidé přistěhují a chtějí/musí se nějak uživit. Takže nejdřív hezky do kurzu a biflovat.

Potkáme se na jazykovce v Curychu?

Já se dnes totiž již živím jako lektorka němčiny. Výuka němčiny pro cizince mě velice naplňuje, motivuje a obohacuje. Především menší i větší pokroky mých studentů-dospěláků jsou mým motorem i ujištěním, že jsem tam, kde je mě potřeba.

I já se od nich každým dnem učím – radovat se z maličkostí, vytrvat, věřit si…

Dnes provozuji i svůj projekt učení se slovní zásoby všemi smysly:
„7 im Kopf“ a „deutsch.multisensorisch“.

Tímto bych chtěla alespoň trochu pomoct studentům němčiny, aby si rozšířili obzory a učili se němčinu zábavnou a nenucenou formou. Mě osobně němčina moc baví a moc bych si přála, aby se ji i mí studenti učili rádi.

Also, lerne mit Spass, lerne mit mir.  Bez práce nejsou koláče – není švýcarská čokoláda.

Projekt Ivety můžete najít na:

A já doufám, že společně se mnou a s Ivetou  vykročíte vstříc mému novému projektu
„Jak se žije za hranicí“
i vy a přečtete si všechny inspirativní, autentické příběhy žen, které na vás čekají .

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.